Historie

historie

MANDELÍKOVI

Rodina Mandelíků díky svému osvícenému pohledu na svět a díky tehdejší kulturní vzdělanosti zvolila pro stavbu svého rodinného sídla právě architekta J. Kotěru. Tzv. nový zámek byl naprojektován pro mladší dva bratry. Rodina Mandelíků vlastnila cukrovar v Ratboři, elektrárnu v Kolíně a mnoho dalších nemovitostí a pozemků v okolí. Zámek Ratboř žil ve své době velmi zajímavým kulturním a společenským životem. Dle dochovaných záznamů jej navštívil i prezident Masaryk. Válečné období je zlomové nejen pro rodinu, ale i pro zámek. Z důvodu židovského původu rodiny Mandelíků jim byl v roce 1939 zámek vyvlastněn a sídlila zde až do jara 1945 správa německého majetku a oddíly SS. Ty vystřídala krátce Rudá armáda a od roku 1947 byla v zámku základní škola. V roce 1992 byl zámek opět vrácen Mandelíkům, ale bohužel chátral až do roku 2004, kdy se začal přestavovat na hotel.

ARCHITEKTONICKÝ SKVOST

_F0K0010-XL _F0K9982-X2

Náš hotel je postaven ve stylu neoklasicismu. Z původního zařízení vily se zachovala pouze malá část – vybavení kuchyně (současná masérna), servírovací stůl a vestavěná skříň. V Chateau Kotěra se nám ale podařilo shromáždit jedinečnou sbírku designového nábytku, který vznikl přibližně ve stejné době jako náš zámek. V prostorách zámku a na pokojích můžete obdivovat nábytek od prof. Jana Kotěry nebo jeho studenta Josefa Gočára a dalších významných architektů a umělců působících na začátku 20. století – Adolf Loos, Pavel Janák, Marcel Kamerer, Otto Prutscher, Koloman Moser, Joseph Maria Olbrich, Dušan Jurkovič, Vlastislav Hofman a dalších.

V průčelí zámku se nacházejí 2 sochy v Michelangelovských polohách ztělesňující Hmotu a Ducha od známého sochaře Jana Štursy, který byl jedním ze zakladatelů moderního sochařství a žákem Josefa Václava Myslbeka. Výmalby v interiéru zámku jsou realizované podle návrhů prof. Jana Kysely.

JAN KOTĚRA

Unknown-8

Roku 1894 započal Kotěra svá studia na vídeňské akademii výtvarných umění a to právě v okamžiku, kdy tam nastoupil nový, moderní architekturu hlásající profesor Otto Wagner. V prostředí kolem profesora a v dialogu s dozrávajícími spolužáky se rychle utvářel i Kotěrův vlastní výtvarný názor, který v případě Nového Zámku v Ratboři nazýváme neoklasicismem. Architekt J. Kotěra při svém působení na Akademii výtvarných umění v Praze zavedl novou koncepci výuky architektury, kterou po něm úspěšně aplikovali i oba jeho nástupci Josef Gočár a Jaroslav Fragner. Mezi jeho další světově proslulé žáky a spolupracovníky patří Pavel Janák, Otakar Novotný, Josip Plečník (ten byl jeho celoživotním přítelem). Mezi nejvýznamnější stavby architekta J. Kotěry patří: Museum v Hradci Králové, Právnická fakulta university Karlovy v Praze, vodárna města Vršovic v Praze Michli a další.